Slatina nad Zdobnicí

Jméno Slatina pochází od kyselých močálovitých pozemků, čili "slatin", které se zde nalézaly hlavně v dřívějších dobách. Tento výklad původu obce je asi pravděpodobnější než druhá verze, která říká, že je jméno Slatina odvozeno od slova zlato (zlatina - Slatina). Tato hypotéza vychází ze starých doměnek, které mluví o výskytu zlata v řece Zdobnici. Je však také z těchto důvodů velice nepravděpodobná.

Oživení zdejšímu kraji přinesla až přemyslovská kolonizace ve druhé polovině 13. století. Území při řece Kněžně a Zdobnici dostal od krále Přemysla Otakara II. jeho oblíbenec a dvořan Heřman z Drnholce, zakladatel rodu pánů z Rychnova. Ten povýšil starou osadu Rychnov na město a vybudoval zde svůj hrad, sídlo svého rodu. V době od r. 1257-1267 založil zde řadu osad a mezi nimi podle historika Augustina Sedláčka asi v roce 1260 i Slatinu současně s Pěčínem a Rokytnicí. Jeho potomci pak vlastnili rychnovské panství a tedy i Slatinu až do konce 15. století. Tehdejší osady byly zakládány podle nového práva zákupního (německého), ale byly osídleny, na rozdíl od pohraničních území v západních Čechách a na Trutnovsku, českými osadníky, jak o tom svědčí jejich názvy a názvy místních lokalit. K poněmčení vlastního pásma Orlických hor došlo v dobách pozdějších. O existenci farnosti ve Slatině, která patřila k děkanátu kosteleckému již na počátku 14. století, svědčí záznamy v církevních archivech a v archivu rychnovského panství. Nejstarším známým občanem Slatiny byl farář Jindřich, který zemřel v r. 1359 a na jeho místo byl jmenován 28. října 1359 nový farář Držek z Rychnova.

V dobách husitských válek zasáhly boje i do našich končin a to především v říjnu r. 1421. Tehdy, za podpory největších odpůrců husitského hnutí ve východních Čechách - Půty z Častolovic a Jana Městského z Opočna, vtrhla do zdejšího kraje vojska slezských knížat na podporu Zikmundova tažení do Čech. Bezvýsledně se pokusila dobýt hrady husitských hejtmanů Žampach a Litice. Přitom ale zle řádila v širokém okolí a vypálila mnoho vesnic a dvorců. Při tomto vpádu byl zničen a vypálen hrad v Pěčíně a údajně i opevněný dvůr ve Slatině s přilehlými osadami. Dále se však tato vojska do Čech neodvážila. Nezdarem skončilo i Zikmundovo tažení po vítězství Jana Žižky u Kutné Hory dne 6.1.1422 a krátce nato u Německého Brodu. Na podzim r. 1425 napadla sirotčí vojska Půtovo panství a zmocnila se hradů Liberka a Lanšperka.